
Když uděláte chybu, milujte ji jako tu nejcennější věc na světě.
Téměř všichni se cítíme špatně, když v něčem selžeme - bijeme se do hlavy, trýzníme se, zpytujeme svědomí apod. Vždyť je to přirozené - od malička jsme vedení k tomu, že chyby jsou špatné. Kolikrát jsme dostali v dětství naplácáno, když jsme rozlili hrnek mléka, neudělali domácí úkol, nevynesli odpadkový koš apod.?
Ovšem bez chyb bychom se nemohli učit a růst!
Pokud se na chyby podíváte z tohoto úhlu, zjistíte, že to je věc, která by měla být oslavována a milována. Umožňují nám učit se, poznávat život a růst!
Od pokusů k omylům - právě díky tomu máme elektrické světlo, malby v Sixtýnské kapli či možnost létat.
Chyby jsou přítomny při každé chůzi batolat; umožňují řeč a díla géniů.
Přemýšlejte chvilku o tom, jak se učíme - automaticky nepřijímáme informace, abychom je ihned dokázali uplatnit v praxi. Nestačí přečíst si knihu o vaření, malování, psaní, programování, abysme to po zaklapnutí obálky dokázali okamžitě udělat.
V reálném životě načtené či jinak získané informace nejprve zpracujeme ve svém mozku a vytvoříme si nějaký jejich obraz. Pak ho zkusíme aplikovat v praxi a většinou selžeme. Pak ten obraz poupravíme podle vyhodnocených výsledků a zkusíme to znovu. Třeba uděláme další chybu a tím bude obraz čím dál čistší; a čím více chyb uděláme, tím více ho vyladíme. A nakonec se naučíme, jak danou věc dokonale zvládnout…
Takto se učíme jako batolata, jako školáci, a i jako dospělí. Metoda pokus-omyl je totiž jedna z nejpřirozenějších a nejúčinějších metod na světě.
Z úspěchu se mnoho nenaučíte, protože ten bude pravděpodobně znamenat poslední krok na vaší cestě. Vzpomeňte na staré přísloví - “První vyhrání z kapsy vyhání.” Kdežto mnoho životních cest je tvořeno chybami (a jsou to minimálně stejně dobré cesty).
Čili pokud si ceníte růstu, musíte si cenit i chyb. Jsou úžasné a dělají ze světa místo, kde je možná brilantnost.
( Navštivte autorův portál o kreativitě Kreativita.net )
© xage.cz websoul.cz | edgedesign.cz | 2008